Data získaná metodou rentgenové výpočetní tomografie a jejich úprava pro potřeby průzkumu a dokumentace deskových maleb

D. Vavrik, V. Antušková, J. Dudák, Š. Chlumská, I. Kumpová, R. Ševců, V. Tymlová, M. Vopálenský, J. Žemlička

Abstrakt

V minulých desetiletích se výpočetní rentgenová tomografie užívala v restaurátorské a sbírkové praxi většinově na průzkum sochařských děl spíše než pro průzkum maleb. Návazně na technické inovace se však stále více ukazuje, že tato metoda může významně přispět i k poznání vnitřní struktury maleb a jejich podložky. V případě maleb na dřevěné podložce získáváme pomocí výpočetní tomografie také přesná data o dřevní hmotě, konstrukci a technologických detailech podložky. Míra detailu u laboratorních CT umožňuje výsledky tomografických měření využít při dendrochronologickém datování. Zároveň nám při vhodném zpracování naměřená data poskytují mimořádně přesný záznam o stavu díla. Lze například dokumentovat soudržnost spojů, deformity, praskliny či druhotné zásahy v hmotě dřeva, stejně tak jako některé technologické detaily přípravy podložky a samotné malby a užitých výzdobných technik. Další zajímavou aplikací RTG výpočetní tomografie je identifikace druhu dřeviny u vzorků, které jsou díky svým malým rozměrům a tvaru nevhodné pro standardní metodu optické mikroskopie. V takovém případě nám výpočetní tomografie
s mikrometrickým rozlišením může poskytnout pohled na 3D strukturu vzorku dřeva a lze tak rozpoznat některé charakteristické znaky jednotlivých dřevin. Některé ze zmíněných informací je přitom jinými metodami obtížné, někdy i nemožné získat. Potenciální přínos výpočetní tomografie pro průzkum uměleckých děl výrazně zvyšuje také práce s daty upravenými pomocí speciálních softwarových nástrojů.

Klíčová slova