Vyhodnocování energie odpovědné za růst trhliny
Abstrakt
Mnoho pokročilých konstrukcí je vyrobeno z tenkostěnných houževnatých materiálů. Díky rozměrovému efektu je mechanické chování takových materiálů odlišné od tlustostěnných. Proto nemohou být teorie a závěry lomově mechanických (LM) teorií platné pro tlustostěnné struktury jednoduše aplikovatelné na tenkostěnná tělesa. Odolnost struktur vůči šíření trhlin je obvykle charakterizovaná lomovou houževnatostí. Standardní postupy jsou založeny na předpokladu, že lomová houževnatost může být měřena nepřímo na základě nějakého lomového parametru. Je však obtížné u daného měření předem zaručit, že jsou předpoklady použité LM teorie splněny, obzvláště pro houževnaté materiály. Následně můžeme v závislosti na výběru LM teorie získat různé hodnoty lomové houževnatosti. Mnohem vhodnější by bylo určovat lomovou houževnatost vyhodnocováním energie odpovědné za růst trhliny.