Rozpínající se vesmír: stáří, napětí a hledání nové fyziky

Rychlost rozpínání vesmíru, vyjádřená Hubbleovou konstantou H₀, patří k nejzákladnějším parametrům kosmologie. Přestože žijeme v době mimořádně přesných astronomických pozorování, různé metody měření hodnoty H₀ nadále vedou k výsledkům, které je obtížné vzájemně sladit v rámci standardního kosmologického modelu. Nedávná pozorování získaná pomocí přístroje Dark Energy Spectroscopic Instrument (DESI) navíc přinesla zajímavé náznaky, že zrychlené rozpínání vesmíru nemusí být zcela popsáno kosmologickou konstantou. To znovu otevírá otázky týkající se platnosti modelu ΛCDM i fyzikálních mechanismů, které stojí za kosmickým zrychlováním.

V této přednášce představím, jak se určuje Hubbleova konstanta a stáří vesmíru, se zaměřením jak na používané pozorovací metody, tak na předpoklady, na nichž je založena interpretace těchto měření. Dále se budu věnovat současnému stavu tzv. Hubbleova napětí, jeho souvislosti s širším rámcem modelu ΛCDM a otázce, do jaké míry mohou současné pozorované nesrovnalosti odrážet dosud neodhalené systematické chyby měření, nebo naopak představovat náznaky nové fyziky přesahující standardní kosmologický model.